KOŠÍK
Za prvopočátkem vývoje paralyzéru stál Petrus Musschenbroek z Nizozemska, který vynalezl „Leydnovu sklenici“. Toto zařízení ukládalo statickou elektřinu oddělením různě nabitých iontů. Fungovalo jako kondenzátor elektřiny s možností rychlého vypuštění. Rychlím třením vlněné podložky položené na skleněné kouli připojené k Leydenovo sklenici k uložení elektřiny. Při manipulaci s touto nádobou bylo vždy potřeba dbát opatrnosti. Musschenbroek to pravděpodobně zjistil na vlastní kůži, když napsal: „Najednou jsem do pravé ruky dostal elektrický šok a celé tělo bylo otřesené, jako při úderu blesku.“ Musschenbroek v tomto okamžiku, který popisoval, dostal silný elektrický šok vytvořený pouze pomocí statické elektřiny.
Musschenbroekův objev vedl k prvním pokusům o paralyzér. Lugi Galvani při svých pokusech v Bologni zjistil, že elektrický proud z Leydnovo sklenice nebo rotujícího generátoru statické elektřiny mohou způsobit kontrakci svalů v nohou mrtvých žab a jiných zvířat.
Poté co byla vyvinuta první baterie, John Burton z Kansasu zažádal o patent pro jeho „poháněcí elektrickou hůlku“ nebo jinými slovy „elektrické poháněč na dobytek“. Buton tak přispěl pro další vývoj paralyzéru o podstatný krok, jak při použití přístroje nepoškodit kůži. Vzhled přístroje byl velmi jednoduchý. Skládal se z baterie, cívky, drátu a dvou kladných a záporných elektrod. Cívka zvýšila proud natolik, že způsobila dostatečný šok. V následujících letech byl původní vynález vylepšen o bezpečnostní prvek v podobně spínače ON/OFF.
Tento přístroj byl nejvíce využíván kovboji pro usměrňování dobytka. A jak to tak bývá, kovboje nenapadlo nic jiného, než vyzkoušet elektrické rýpadlo na jiného kovboje. Nikomu tak neuniklo, že se přístroje bojí i statní kovbojové. A tak vznikl první nápad, jak přístroj zmenšit a změnit jeho využití.
Jack Cover, vědec NASA začal pracovat na vývoji taseru již v roce 1969. V roce 1974 Cover dokončil zařízení, které nazval po svém hrdinovi z dětství Tomu Swiftovi („Elektrická puška Thomase A. Swifta“). První zveřejněný taser používal jako hnací element střelný prach, proto byl v roce 1976 Americkým úřadem pro alkohol, tabák a střelné zbraně klasifikován jako zbraň. Patent Johna Covera byl upraven Nova Technologies v roce 1983 na Nova XR-5000, první ruční paralyzér neprojektilového stylu. XR-5000 byl předlohou pro většinu kompaktních, ručních paralyzérů, které se používají v dnešní době.